Vývoj poháněcí jednotky Audi pro Formuli 1: „Dosáhli jsme významných milníků a cílů“
Audi pracuje již více než dva roky na poháněcí jednotce, která umožní značce se čtyřmi kruhy vstoupit do Formule 1.
- Rozhovor s Adamem Bakerem, generálním ředitelem společnosti Audi Formula Racing GmbH, a technickým ředitelem Stefanem Dreyerem
- Poháněcí jednotka F1 je již v provozu ve zkušebně a absolvovala simulace závodů
- Vývoj v Neuburgu probíhá ve 22 vysoce moderních zkušebnách
Praha, 2. července 2024 – Audi pracuje již více než dva roky na poháněcí jednotce, která umožní značce se čtyřmi kruhy vstoupit do Formule 1. Odpovědnost za vývoj hybridní jednotky pro monoposty F1 nese výlučně pro tento účel založená společnost Audi Formula Racing GmbH (AFR) v Neuburgu na Dunaji, která úspěšně dokončila hlavní konstrukční fázi. Tým z Neuburgu tvoří společně se svými kolegy z Hinwilu budoucí tovární tým, s nímž se Audi postaví v roce 2026 na start královské disciplíny motoristického sportu. Poháněcí jednotka Audi F1 Power Unit „Made in Germany“ dělá za zavřenými dveřmi velké pokroky. O aktuálním stavu vývoje poskytli v rozhovoru informace generální ředitel AFR Adam Baker a technický ředitel AFR Stefan Dreyer.
V Neuburgu pracujete od jara 2022 na vývoji poháněcí jednotky Audi pro Formuli 1. Čeho jste již dosáhli?
Baker: Naše poháněcí jednotka tvořená spalovacím motorem, elektromotorem, sadou akumulátorů a řídicí elektronikou je po pouhých dvou letech již v dynamickém provozu ve zkušebnách. Úspěšné spojení různých komponentů do jednoho celku je výsledkem tvrdé týmové práce. Poháněcí jednotka Audi má už za sebou simulace závodů na zkušebních stolicích. V roce 2023 jsme podrobovali časově náročným testům jednotlivé komponenty a získané zkušenosti jsme využívali v dalších fázích vývoje. Dosáhli jsme významných milníků a cílů, z čehož má celý tým dobrý pocit.
Dreyer: Realizovali jsme velmi ambiciózní modernizaci a rozšíření našich zkušeben. V současnosti máme v našem centru k dispozici 22 vysoce moderních zkušeben. Naše nejmodernější vývojové nástroje nám umožňují získávat velmi rychle nové poznatky a zkušenosti. Testováním na zkušebních stolicích za podmínek simulovaného závodu získáváme v této fázi projektu důležité poznatky. Poté, co poháněcí jednotka úspěšně absolvovala vzdálenosti odpovídající celým závodům, budeme zanedlouho stejné testy uskutečňovat také s celým pohonem, tedy kombinací poháněcí jednotky a převodovky. Současně probíhá na plný plyn vývoj v oblasti provozních vlastností a výkonových parametrů, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili.
Na jakých pomyslných závodních okruzích již poháněcí jednotka Audi jezdila?
Dreyer: S poháněcí jednotkou na zkušební stolici jezdíme na různých závodních okruzích z aktuálního kalendáře F1 s ohledem na účel příslušného testu. Například Las Vegas je pro náš vývojový tým zajímavým okruhem při optimalizaci komplexního řízení energetických toků. Časté střídání rychlých a pomalých zatáček a téměř dva kilometry dlouhá jízda na plný plyn přes Las Vegas Strip nabízí perfektní prostředí pro vývoj vzájemného sladění spalovacího motoru a komponentů rekuperačního systému.
Baker: Při poslechu zvukového projevu poháněcí jednotky Audi během simulovaných jízd po závodních okruzích, jakými jsou Spielberg, Singapur nebo Las Vegas, naskakuje všem přítomným husí kůže, ale také v nás tyto zážitky vyvolávají pocit, že jsme již o velký krok blíž k našemu prvnímu závodu v roce 2026.
Jak se k náročnému projektu postavilo vývojové oddělení?
Dreyer: Mimořádně důležité bylo široké zapojení všech specializací a vybudování dobrých základů již při vývoji jednotlivých komponentů – spalovacího motoru, elektromotorů, sady akumulátorů, řídicí elektroniky, softwaru. Díky tomu bylo možné všechny součásti včas vzájemně sladit. Přitom nám velmi pomohly zkušenosti z dřívějších projektů v motoristickém sportu, které jsme získali s vysokonapěťovou technikou, v Le Mans, Formuli E nebo v aktuálním dakarském projektu. Již v minulosti jsme dokázali, že umíme vyvíjet konvenční, hybridní i čistě elektrické pohony. Výzvy ve Formuli 1 jsou však zcela odlišné z hlediska špičkové techniky a konkurence. To se týká i našich partnerů a dodavatelů – zde se u všech stran setkáváme s velmi vysokým nasazením.
Bude se intenzita dále stupňovat, až bude konstrukce zde v Neuburgu dokončena?
Baker: Od zahájení projektu na jaře 2022 jsme dosáhli téměř každý měsíc mimořádných milníků, například zahájení výstavby rozšíření naší infrastruktury, zahájení zkušebního provozu jednoválce, první test elektromotorů a motoru V6 na zkušební stolici nebo první simulovaný závod s kompletní poháněcí jednotkou. Výhodou značky Audi je skutečnost, že se celý náš tým může maximálně soustředit na vývoj poháněcí jednotky pro rok 2026. V době, která zbývá do roku 2026, jde o to, abychom s maximálním soustředěním dosáhli našich vývojových cílů pro výkonnost celého vozidla. Do prvního závodu to bude i nadále napínavé – a samozřejmě i po něm.
Dreyer: Náš vývoj provozních vlastností a výkonových parametrů dobře vystihuje slovo intenzita. Pravidla například připouštějí pro testy jednoválce celkem tři zkušební stolice, jejichž provozní dobu FIA neomezuje. V našem centru využíváme tento maximální počet k vývoji spalovacích procesů ve spalovacích motorech tak intenzivně, jak je to jen možné. Dosud jsme dosáhli všech cílů, které jsme si stanovili pro výkon a účinnost v této fázi. Od roku 2022 souběžně s tím probíhá také náš vývoj paliva se silným partnerem, který disponuje mnohaletými zkušenostmi ve Formuli 1. Pro náš projekt to je opravdu zásadní faktor, protože nové udržitelné palivo pro rok 2026 bude mít na konkurenceschopnost ještě větší vliv.
Od letošního roku platí nákladový limit také pro vývoj poháněcí jednotky. Jak si můžeme představit vaši každodenní práci pod nákladovým stropem stanoveným mezinárodní automobilovou federací FIA?
Baker: Stejně jako všechny ostatní týmy Formule 1 a výrobci poháněcích jednotek stojíme i my před výzvou přizpůsobit se tomuto požadavku. V případě nákladového stropu jde jak o jeho dodržení, tak o jeho efektivní využití. Výhodou bylo to, že jsme do jisté míry mohli začínat s čistým listem papíru, a proto jsme pro tento projekt založili speciální společnost, Audi Formula Racing GmbH. Od začátku jsme měli jasnou představu o strukturách, systémech, procesech a správném přístupu. Oblast financí má v důsledku nákladového stropu bezprostřední vliv na výkonové parametry. Ve Formuli 1 tedy ještě nikdy nebylo tak přímé propojení mezi provozní hospodárností a sportovním úspěchem. Tím, že dokážeme poháněcí jednotku vyvíjet na hranici nákladového stropu, se dostáváme na úroveň našich konkurentů.
Jak důležitá byla možnost využívat v Neuburgu již existující infrastrukturu?
Dreyer: Infrastruktura, kterou značka Audi vytvořila v roce 2014 pro motoristický sport, je velmi dobrým základem. Díky ní jsme mohli začít s vývojem poháněcí jednotky hned v roce 2022. Souběžně s našimi vývojovými aktivitami jsme stavěli další budovu pro nové zkušebny, velmi moderní dílny a laboratoře, abychom tuto infrastrukturu přizpůsobili požadavkům Formule 1. Všechny nové zkušebny jsou nyní v provozu a umožňují nám pokračovat ve vývoji na plný plyn.
Poprvé po delší době je poháněcí jednotka F1 vyvíjena v Německu. Bylo těžké získat zaměstnance pro centrum v Neuburgu?
Baker: Krátká vzdálenost od sídla naší mateřské společnosti Audi v Ingolstadtu je pro nás v mnoha ohledech velkou výhodou. V tomto regionu je mnoho technických odborníků, především na vývoj komponentů pohonu. Ostatní výrobci poháněcích jednotek pro F1 mají své sídlo ve Velké Británii, Francii, Itálii a Japonsku. Pokud jsme chtěli přetáhnout zaměstnance od konkurence, museli se zpravidla stěhovat do jiné země – to je výzva, která však pro nás není větší než pro kohokoli jiného. Lidé musejí být připraveni nejen změnit zaměstnavatele, ale také zemi, v níž žijí. Skutečnost, že se nám při náboru podařilo získat zkušené inženýry a techniky od všech ostatních výrobců poháněcích jednotek, ukazuje atraktivitu našeho projektu i vývojového centra – a to i pro mezinárodní talentované specialisty. V současnosti máme v týmu pestrou směs zaměstnanců z 23 zemí.
Dreyer: Nejenže jsme široce mezinárodně rozkročeni, ale také jsme naše dosavadní kompetence společnosti Audi Sport v motoristickém sportu posílili externím know-how z Formule 1. To nám pomohlo výrazně urychlit získávání nových poznatků a zkušeností. Všichni realizují projekt s maximální rychlostí a nemohou se dočkat vstupu do Formule 1. Motivace je extrémně vysoká a cítíme mezi námi silného týmového ducha.
Můžete nastínit výhled do budoucnosti? Na jakých tématech již spolupracuje Neuburg s Hinwilem?
Dreyer: Po technické stránce pracujeme již napříč všemi našimi centry v režimu opravdového továrního týmu. Pozornost je přitom zaměřena na integraci poháněcí jednotky s důležitými detaily, jakým je řízení provozní teploty. Kromě toho úzce spolupracujeme také na převodovce. Její vnitřní části vyvíjíme v Neuburgu, strukturální díly, jakými jsou skříň převodovky a zadní náprava, vznikají v Hinwilu. Testy celého pohonu složeného z naší poháněcí jednotky a převodovky budou pak probíhat v naší zkušebně pohonů. Toto rozdělení je smysluplné z hlediska výkonů a kompetencí.
Baker: Již v lednu 2023 jsme s předstihem odstartovali spolupráci s koncepčním týmem pro rok 2026 v Hinwilu. Tato práce se nyní ještě zintenzivní po zveřejnění pravidel pro nosnou strukturu. Naším cílem je maximálně využít výhody a možnosti továrního týmu v celkovém uspořádání a integraci poháněcí jednotky.
Krátké životopisy
Adam Baker se narodil v roce 1974 v Austrálii a od roku 2018 je občanem Německé spolkové republiky. Jako inženýr pracoval pro různé výrobce a týmy v mnoha mezinárodních závodních seriálech. V letech 2002 až 2009 působil ve Formuli 1 ve službách tří soukromých a tří továrních týmů, naposledy pro BMW jako vedoucí závodního a testovacího týmu pro pohon F1. Od roku 2018 byl Baker ředitelem mezinárodní automobilové federace FIA odpovědným za bezpečnost. V roce 2021 ho společnost Audi pověřila úkolem připravit technický, strategický, provozní a finanční celkový koncept pro vstup značky Audi do Formule 1. Jako jednatel společnosti Audi Formula Racing GmbH nese v projektu F1 odpovědnost za centrum v Neuburgu a vývoj pohonu, který v něm probíhá.
Stefan Dreyer se narodil v roce 1973 ve Stuttgartu a své studium oboru strojírenství dokončil diplomovou prací ve společnosti Audi. Srdce dvojnásobného otce rodiny vždy patřilo motoristickému sportu. Svou kariéru zahájil ve společnosti Audi Sport jako inženýr se specializací na motory v oddělení sportovních a speciálních motorů v Ingolstadtu a vypracoval se až na vedoucího vývoje všech projektů v oblasti motoristického sportu. Dreyer se projektu F1 účastní od samého začátku a podílel se na sestavování prvních plánů. Pod jeho gescí probíhala jednání s mezinárodní automobilovou federací FIA o technických a sportovních pravidlech, která položila základní kámen pro vstup značky Audi do Formule 1. Jako technický ředitel společnosti Audi Formula Racing GmbH v Neuburgu má na starosti technický vývoj poháněcí jednotky Audi.